Rozhovor – Lenka Dusilová

Rozhovor – Lenka Dusilová

 

Lenka Dusilová – šestinásobná držitelka výročních hudebních cen Anděl a mimořádný úkaz české hudební scény. Z pozice rockové a popové hvězdy putuje k osobnímu vyjádření, jež svobodně přijímá impulzy z nejrůznějších stylů a mimohudebních zážitků.

Poslední deska V hodině smrti byla natočena jako Lenka Dusilová & Baromantika v roce 2014 a opět patřila mezi desky, o kterých se nejvíce mluvilo a bylo nominováno na cenu Anděl ve dvou kategoriích a také na cenu Apollo. Nedávno na sebe Lenka upozornila velice úspěšným projektem Monument/um, který podpořil chátrající památky v českém pohraničí.

Pro svůj osobitý vokál je hostem na řadě desek a koncertů předních muzikantů české scény. Přijďte si pro jedinečný a originální hudební zážitek v podání Lenky Dusilové!

 

Přinášíme rozhovor s Lenkou Dusilovou o jejích projektech a plánech.

 

  1. V aktuální době vystupujete především sama. Pomocí svého hlasu, kytary a looperu vytváříte divákům krásný hudební zážitek. Jak vnímáte to, že jste na podiu sama za sebe a nemáte v zádech kapelu a jak jste vůbec došla k této formě vystupování?

LD: Mám sólové vystupování moc ráda, vždy jdu na pódium se zvědavostí, miluju budovat postupně atmosféru pokaždé trochu odlišné introdukce, která má posluchače naladit na koncert. Baví mě hrát některé písničky z mého téměř dvacetiletého repertoáru a vedle toho budovat současná křehká organická témata bez písňových pravidel. V tomto tvaru mých koncertů je moje osobní svoboda. Vedle toho občas postrádám i společenství a sdílení s muzikanty. Ale to je paralela, kterou se teď snažím oživit novou doprovodnou kapelou, kterou stavím s hudebníky Matějem Belkem a Martinem Brunnerem.

  1. Máte na kontě hodně hudebních spoluprací. Jaká osobnost Vás na Vaší hudební cestě nejvíce ovlivnila a posunula dál?

LD: Těch delších časových cyklů a setkávání s různými osobnostmi, formacemi i místy, která byla pro mě hudebně přínosné bylo docela dost. Nejsilněji mě ovlivnili asi můj brácha Marek Dusil, kapela Sluníčko, David Koller, Štěpán Smetáček, Martin Ledvina, Ben Yonas, Gawain Mathews, Martin Janecký, krajina Aljašky, Vertigo Quintet, Clarinet Factory, Beatka Hlavenková, Viliam Béreš či David Kollár.

  1. Prošla jste velkým vývojem, co se hudby týče. Od folku až k popu. Čím se inspirujete při tvorbě své hudby?

LD: Na začátku nejvíce asi hudebními barvami a zvuky, které hledám: A podstatné jsou v tom emoce a imaginace. Naleznu-li nějaký fragment, co mě baví, tak poté si hraju s nějakou jednoduchou architekturou, kterou vidím či cítím. A samozřejmě hledám obsahové téma, zdrojem jsou moje osobní témata i ve vztahu s vnějším světem. Něco jako nastavování zrcadla bez kázání, v kterém se můžou nacházet ti, kteří to potřebují a hledají. Fragmenty a témata schraňuji a ve vhodný čas se k nim vracím. Zkouším, zda mají i po čase kouzlo a z nich vznikají pak nejčastěji použitelné skladby ve spolupráci s mými oblíbenými spoluautory.

 

  1. Co vám je bližší? Klubová scéna nebo hudební festivaly a open air koncerty?

Obojí má své kouzlo. Na sólové vystoupení mě baví hrát v jakkoliv nerušeném prostředí, mám ráda koncentrované publikum. Větší pódia mi je milejší sdílet s muzikanty nebo kapelou. V současnosti se už přestávám bát festivalového hraní neb dnes po technické stránce převažuje velká profesionalita na straně festivalů. Takže se často může zadařit neuvěřitelný set zas v úplně jiném prostředí a napětí, než nabízí koncentrovaný uzavřený prostor s lidmi, kteří jdou na svou jistotu.

 

  1. Na co se Vaši fanoušci mohou v nejbližší době těšit? Plánujete nějaké změny, novinky, nové spolupráce či projekty?

Teď v lednu jsem začala nahrávat svou pátou sólovou desku ve spolupráci s hudebníkem a producentem Petrem Ostrouchovem a vybranými muzikanty a bude shrnutím mé solitérské etapy. Bude to kolážovitá deska s otevřenými hudebními krajinami a nemnoha písněmi, které jako celek vytváří obraz hudební řeky, která protéká ve vnitřní dějové lince tématy a krajinami, které mě v posledních šesti letech jako solitérku naplňovali.

 

  1. Jak byste fanouškům přiblížila projekt Monument/um? Co je cílem tohoto benefičního projektu? Tato krásná myšlenka má určitě příběh…?

Monument/um je projektem, který skrze nevšední audiovizuální zážitek propojený s unikátním prostorem má povahu pomáhat a přitáhnout nejen mediální pozornost ke spolkům a lidem, kteří se z vlastní iniciativy a vlastními silami starají ve svých krajinách o méně populární kulturní památky a hledají pro ně nový účel. Příběh celého Monumenta začal zhruba před pěti lety na zámku v Duchcově, kde jsme s vizuálním umělcem VJ Aeldrynem vytvořili speciální koncert v prostou zámeckého pavilonu na záchranu Reinerovy fresky. Propojení hudby, vizuálu s nevšedním prostorem bylo silně působivé, že moje spolupracovnice Soňa Paleta z mě zastupující agentury Applause Booking přišla s nápadem tento zážitek a záměr proměnit v mnohem obsáhlejší projekt, který by mohl pomoci mnoha dalším takovým místům. Loňský pilotní ročník, který se nám po čtyřech letech podařilo konečně proměnit v realitu a je důkazem, že jeho záměr má smysl jak pro památky, tak pro spolky, které za takovými památkami stojí. Těšíme se na objevování dalších míst pro další ročník, který proběhne v létě 2021.

 

8.2. 2020 vystoupí v táborském klubu Garage Lenka Dusilová – sólo.

Začátek: 20 hodin

Kde: Garage Tábor, Na Kopečku

Předprodej na baru: 300 Kč, na místě: 350 Kč.

www.garagetabor.cz

 

 

 

Comments

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *